Tohle je moje největší hračka pro děti. Zahradní domek v živodní velikosti. Chtěl jsem, abych do něj mohl vlézt i já, proto má uvnitř pod hlavním trámem uprostřed výšku 190cm. Mohu se vzpřímeně pohybovat cca -+ 30cm do stran. Na délku jsem zvolil 2 metry, abych tam mohl i spát. Šířka mi pak vyšla 120cm, aby to dobře vypadalo. Takovej šikovnej obdélníček.

Na podzim to může vypadat i takto idylicky, když se do toho taky pustíte. Ale pěkně popořádku.

---

Nejprve jsem začal kostrou, všechen materiál na ni byl již použitý, tedy žádné náklady. Našly se i kolegyně, které umyly podlahu před nátěrem. Ta prkna z půdy to opravdu potřebovala. Mimochodem ta červená už před mnoha lety podlaha byla.

Zde již domeček na svém budoucím místě, protože později už by byl těžko přenositelný. S krokvemi (to jsou ty šikmé trámky na střeše) jsem si trochu vyhrál, tohle zakončení jsem viděl někde na dovolené.

Střechu mi oplechoval zámečník a já dodal bobrovku, asfaltovou krytinu s červeným kamínkem. Pod ním je obyčejná dřevotříska, dvě desky to spravily.

Postupně jsem domeček obalil palubkami, vždy tak, aby šrouby, které to drží, byly zevnitř. Venku tedy není žádný vrut vidět.

A takhle je to už v podstatě obyvatelné. Jen malinko táhne na hlavu střechou, na záda okny a na nohy dveřmi. Ale jak se říká? „Počkejte si ještě týden a budete to mít i s mašlí.“

Pak přišla na řadu barva. Protože je to skoro všechno smrkové, zvolil jsem pro všechny trámky tmavé mořidlo, později tenkovrstvou lazuru odstínu palisandr. Venkovní plochy jsou silnovrstvou lazurou odstínu přírodního dřeva, tedy co nejsvětlejší. Není úplně vhodné, aby lak byl bezbarvý, protože i mírně tmavší odstín lépe než bezbarvý odolává slunečnímu UV záření.

Po dvou nátěrech a s doplněnými výplněmi ve střeše už to začíná vypadat k světu. Dokonce i květinky v korýtku před oknem (které tam vlastně ještě není) už pěkně kvetou, že? Pozor ať někdo neukopne tu houbu, bolelo by jí to, a toho kopáče ještě více.

Detail výplně ve štítě i se dvěma malými otvory pro okénka. Ty šrouby u krokví jsem později ještě překryl malou lištou, aby nerušily ala historický vzhled.

Ještě pár věcí ze zadní strany orientované k plotu. Zdobení krokví a přední prkno ve štítě.

Zde už můžete vidět jedno hotové otevíratelné okno i se zdobením okolo. Malý parapet se také hodí,

Zde už je v podstatě hotový domek se všemi třemi okny, všechny otevíratelná. Záclonky už jsou také na svých místech, co by to bylo za domek pro holčičky bez záclonek, n´est ce pas?

Asi jste si všimli, že ještě chybí dveře. Trochu mi trvaly, protože jsem si je naplánoval trochu složitě. Prosklené (všude je použito 3mm plexisklo kvůli bezpečnosti), nahoře zaoblené aby se hodily k oknu ve štítě, s dřevěnou klikou a do spodní části jsem zasadil část výplně nějakých dveří, kterou jsem našel na půdě. To jsem musel využít. Spojit staré dveře vykládané dýhou a perletí s novými se určitě nabízelo a nešlo odolat.

A řeklo by se: „Je hotovo.“ Ale ne, jak by se tam v zimě „topilo“, bez komínu? Tak jsem ještě udělal komín, inspirací mi byl jeden zámek v jižních Čechách, Červená Lhota. Teď už je domek připraven na zimu, posuďte sami.

A protože srdce elektrikářovo se nikdy nezapře, doplnil jsem večerní osvětlení. Dvanáctivoltová baterka a LED pásek to spravily. Uvnitř domku je na to vypínač.

Prohlédněte si ještě několik detailů. Věšák na kabáty s motivem vesnického stavení se stromem a kočkou.

Nebo detail veřejí, ke kterému mě inspiroval jeden statek v Rakousku, kde jsme bydleli o dovolené. Všimněte si skoro nenápadně umístěného LED pásku pod střechou.

Ještě jednou detail dveří v době, kdy byly ještě v dílně.

A klika ze samých dřevěných částí. Tedy až na pružinu, které vrací kliku do horní polohy. Tu ještě ze dřeva neumím. Tedy umím, ale má jednu vadu, nepruží.

Co by to bylo za domek, kdyby se tam nedalo rozsvítit. Osobně mám raději elektrické světlo. Po požáru národního divadla svíčky a petrojelové lampy vřele nedoporučuji!

Komín z trochu menší vzdálenosti. Předpokládám, jak je na ráně, že bude deštěm, větrem a sněhem velmi trpět, tak jsem použil již „chycené“ dřevo, jak můžete podle barvy vidět. Uvidíme, jak dlouho vydrží.

Na závěr se loučím noční fotkou již zařízeného domečku se všemi doplňky. Všechny ty světlé špuntíky na oknech a dveřích nic nezakrývají, jen se mi prostě líbily, tak jsem je tam navrtal. Samozřejmě jsem je nevyráběl. O mnoho rychlejší a levnější byl jejich nákup v truhlářských potřebách.